V praxi se setkáváme s případy, ať už na straně klientů či protistran, kdy stranou, která prodává svůj byznys, je fyzická osoba, kterou známe jako OSVČ, živnostníky či “podnikatele na IČO”. Tato forma podnikání má své nesporné výhody, byť vždy záleží především na tom, v jaké fázi, oboru a velikosti se příslušný byznys právě nachází. Obecně platí, že čím větší podnikání, tím pravděpodobněji se vyplácí podnikat pod hlavičkou obchodní korporace. Nemáme klapky na očích a chápeme, že pokud potřebujete věnovat svůj čas podnikání a něco jste v něm dokázali, pravděpodobně už nemáte tolik v lásce administrativní agendu spojenou narozdíl od osobního podnikání s podnikáním pod hlavičkou s.r.o., akciové společnosti nebo v rámci jiné korporace. Jenže všechny výhody podnikání “na IČO” se mohou prodražit v jedné fázi rozvoje podnikání – když jako otec zakladatel “firmu” opouštíte.
Shrnutí článku: Pokud podnikáte jako živnostník a chystáte se firmu prodat nebo předat, je na čase začít s přípravou na co nejvýhodnější a nejsnadnější předání otěží. Pokud máte solidní obraty nebo více zaměstnanců, určitě zvažte převod svojí činnosti pod s.r.o. nebo akciovou společnost, ať už se chystáte s podnikáním “seknout”, nebo nikoliv.
Výhoda prvá – snadnější odprodej pouze části podnikání
Dokud podnikáte jako fyzická osoba, může být vstup nového obchodního partnera téměř neřešitelný rébus. Kdo bude odpovídat za co? Kdo bude mít jakou působnost? Které zakázky bude dělat kdo? Jak se to bude vše vykazovat, kdo to bude fakturovat, jak si budete dělit náklady a jak to všechno budete danit? Samozřejmě nenaznačujeme, že společný podnik nelze provozovat a zůstat živnostníkem.
Ale srovnáme-li tuto výchozí situaci se situací, při níž byste jednoduše prodali libovolné procento v korporaci a nastavili si pravidla ovládání, ať už v zakladatelském dokumentu či v často užívaných akcionářských či společnických dohodách, je první jmenovaná varianta výrazně složitější.
Uspořádání práv a povinností společníků či akcionářů právnické osoby se opírá o velkou rozpracovanost na úrovni zákona a úpravy samotných společností. Rovněž zde existuje větší rozsah komerčně ustálených témat, o něž se můžete opřít, stejně jako o zavedenou praxi stran. Nakonec se může taková varianta rovněž projevit na optimálnějších nákladech transakce i následného provozu, neboť operace na úrovni podílů v právnických osobách považujeme za standardní, a proto nevyžadující zvláštní zkušenosti od specialistů a advokátů provádějících transakci, stejně jako v průběhu provozu společného podnikání, kdy Vám stačí účetní a daňoví poradci s běžnými znalostmi.
Pokud máte pro své podnikání rodinné nástupce, rovněž těm se podnikání ze všech výše uvedených důvodů rozdělí snadněji a lze jedině doporučit, aby takový mezigenerační převod proběhl po převedení podnikání do právnické osoby.
Výhoda druhá – lepší předvídatelnost a menší množství problémových detailů
Setkáváme se s jistým nešvarem, kdy zvláště podnikatelé, kteří začínali krátce po revoluci, málo oddělují osobní majetek pro své potřeby od svého podnikatelského majetku. Pak nastává problém s dobíhajícími platbami od odběratelů, nastavením trvalých příkazů, migrací účetnictví a další problémy, které by náležitá příprava odbourala již v zárodku.
Nezřídka také bývá, že podnikatel používá například pouze jeden účet, z něhož platí vše – ať už soukromé, nebo byznysové výdaje. Nebo bydlí v budově, jejíž část je zároveň nezbytně důležitá pro další fungování podnikání. Problém v tom, kdy si prodávající v průběhu transakce v několika vlnách vzpomíná “jéje, ještě jsem si vzpomněl, že mám ve firmě XY” a tím prodlužuje, komplikuje a prodražuje převod, je již evergreenem.
Nejedná se sice o problémy, které by nebyly pouhými administrativními překážkami, ale dle našich zkušeností mají obecně podnikatelé s korporacemi lepší přehled o tom, který majetek je soukromý a který podnikatelský.
Výhoda třetí – zdanění prodeje
Zatímco na prodej podílu v právnické osobě vám běží daňový test, u podnikání “na IČO” bohužel takový daňový štít nemáte. A nemusíme asi vysvětlovat, co se honí hlavou podnikatelům, kteří musí prodej něčeho, co budovali celý život, zatížit cca 40% zdaněním při prodeji oproti myšlence, že kdyby vše bylo postaveno na bázi s.r.o., stačilo by podíl držet pár let (a v některých případech dokonce pouhých 12 měsíců u promyšlenějších korporátních struktur).
A pokud na daňový štít nedosáhnete, pak vám jako fyzické osobě hrozí zdanění 15 % (odhlédneme-li od vyšších solidárních sazeb), což je výrazně pod zdaněním prodeje obchodního majetku. Z prodeje obchodních podílů neplatíte zdravotní a sociální pojistné.
Samé jistoty a pozitiva?
V tomto krátkém zamyšlení jsme se zaměřili primárně na rozdily mezi podnikáním jako OSVČ a v rámci korporace v návaznosti na prodej podnikání. Rozdíly jsou samozřejmě zásadní i při běžném chodu společností, ale do naší tematicky vymezené výseče bychom zařadili především tyto tři.
Samozřejmě ani podnikání v rámci s.r.o. neznamená, že odchod do podnikatelského důchodu pro vás bude bezbolestný. Výše popsané problémy nahradí jiné, jako zda jste při chodu společnosti schvalovali, co jste měli, zda všechna právní jednání měla formu, jakou měla mít, nezřídka také mezi vlastníkem a společností existuje změť různých, v rovině administrativy podceněných, právních vztahů (typicky půjčky společnosti nebo od společnosti), které Vám protáhnou proces prodeje. Považujeme je nicméně za menší zlo, než kdybyste se rozhodli své podnikání zakončit jako fyzická osoba podnikatel.
A za tyto útrapy Vám bude přinejmenším odměnou nižší zdanění takového exitu.